Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.

Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.

K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.

V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.

Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz