Mostrando resultados por autor "Vlastimil Vondruška" en Todas las categorías

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání. Pár dní po svém příjezdu se však jeden z českých šlechticů beze stopy ztratí. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr.

Další příběhy Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století, zavedou českého rytíře a obchodníka s ostatky svatých opět za hranice Českého království. Když Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou, Martin ze Stvolna se pro ni ihned nedočkavě rozjede do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou však zjistí, že se Johanky zmocnil inkvizitor Konrád z Wormsu. Martin stojí před těžkou volbou – buď se vydat do rukou svého někdejšího přítele, nebo navždy ztratit svou lásku. Rozhodne se hrát o všechno, a proto se vrací do Francie.

Český rytíř Martin ze Stvolna se na útěku z avignonského vězení octne v potulné herecké tlupě. I zde je mu však v patách inkvizice, v čele se zarputilým Kondrádem z Wormsu, který ho sleduje až do sousední Itálie. Nakonec se Martinovi ze Stvolna přes nejrůznější peripetie podaří doputovat zpátky do Čech. Ještě než se stačí dostat na Pražský hrad, zaplete se do hospodské potyčky a rázem mu hrozí pronásledování nejen mocí církevní, ale i světskou. Nakonec se však přece dostává zpátky do služeb krále Karla IV., který na jeho někdejší zásluhy nezapomněl.

Jan Lucemburský se stává českým králem. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše. "Cesta Lucemburků na český trůn nebyla jednoduchá a více než meče hovořila zpočátku diplomacie," píše Vlastimil Vondruška. Lucemburská epopej začíná právě tam, kde končí autorova Přemyslovská epopej. V prvním díle Jan Lucemburský nastupuje na český trůn, na konci oblouku vyprávění je pak smrt jeho syna Karla IV. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Přemyslu I. Otakarovi se po letech obratné diplomacie i bojů podaří získat Zlatou bulu sicilskou, čímž stvrdil nárok na dědičnou vládu svého syna. "Jednooký král" Václav I. (o oko přišel v mládí při honu) se na tento úkol připravuje od útlého dětství, je korunován již za života svého otce a po jeho smrti v roce 1230 se sám ujímá trůnu. Buduje královský dvůr, snaží se ovládnout rakouské území a překonat rodinné problémy.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Země je rozvrácena rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát. Miluje vlast svých předků a touží po moci. Vede obratná diplomatická jednání a bojuje s mečem v ruce. Třicet let trvá jeho boj, než se mu podaří zemi ovládnout a sjednotit.

Při běžné úřední cestě královského písaře Jiřího Adama z Dobronína do Dvora Králové dojde ve městě k vraždě. I když se radnice snaží utajit její okolnosti, mezi lidmi se rychle šíří panika, protože okolnosti napovídají, že jde o zásah temných sil. A tak navzdory tomu, že to není jeho povinnost, začne Jiří Adam z Dobronína s pomocí bakaláře Petra vyšetřovat. Všechny ty mordy vypadají jako ďáblovo dílo, neboť jsou označené číslem šelmy 666. Situace je o to složitější, že se radnice snaží téhle okolnosti využít a strhnout na sebe moc ve městě.

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Navíc se musí věnovat jinému zločinu, který poškodil českého krále. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin.

Evropa se stále ještě těžce vzpamatovává z náporu morové epidemie, zemské stezky křižují procesí flagelantů a do čela zpustošeného Českého království se teprve před několika lety postavil král Karel IV. Martin ze Stvolna se vrací z Francie zpět do své rodné země, aby dokončil studia na nově založené pražské univerzitě. Přestože ho hlavní město, které v péči nového krále začíná vzkvétat, okouzlí, příliš dlouho se tu nezdrží. Díky lásce ke tajné urozené studentce Janě se zapléta do domácích sporů s Rožmberky a je vyslán do jižních Čech, aby si vysloužit rytířské ostruhy.

Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení. Jakmile však dorazí na místo, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou putuje na Moravu. Ačkoli tam byl vyslán z rozkazu nadřízených, těší se, že si po suchopárných povinnostech svého úřadu trochu odpočine u sklenky vína, které tu má lepší chuť než v hlavním městě. Protože nestojí o přílišnou pozornost, rozhodne se vyhnout Brnu a zamíří do Boskovic. Brzy se však dozvídá o náhlé smrti snoubenky Kryštofa z Boskovic, panny Žofky.

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Věci se stanou vážnějšími, když je ihned po jeho příjezdu brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.

Případ plzeňských mordů je úvodním příběhem oblíbemé audio knižní řady Letopisy Královské komory. Odehrává se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Děj se zasazen do města Plzně. Při vyšetřování několika záhadných vražd se poprvé setkává královský písař z Prahy - Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem, bakalářem Petrem Korcem. Díky jeho pomoci se mu podaří vyváznout zdravý z velmi ošemetné situace, a navíc společně odhalí intriky proti králi.

Martin ze Stvolna opouští z pověření Karla IV. s malou výpravou České země. Jeho úkolem bude získávat v zahraničí pro katedrálu svatého Víta ostatky svatých. Ani na této cestě není ochuzen o ženskou společnost -⁠ doprovází jej Johanka, stále ještě zákonná manželka třeboňského kata. Nejprve putují do Německa, kde se Martin ze Stvolna setkává s dávným přítelem a později nepřítelem na život a na smrt, Konrádem z Wormsu. Potíže s inkvizicí však způsobí, že královský vyslanec musí brzy uprchnout do Itálie.

Audiokniha je malým dárkem těm posluchačům, kteří si zamilovali příběhy královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Ani jedna z povídek se totiž nenachází v sérii Hříšní lidé Království českého. Oblíbený autor Vlastimil Vondruška ve čtyřech příbězích vypráví o méně známých etapách života správce hradu Bezděz .

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili. Vzápětí se vytasí s listinou, podle které půjčilo jejich město Cheb českému králi Václavovi I. obrovské množství peněz a tyto peníze jim České království stále dluží.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr. Jejich úkolem je vypátrat špeha, který se vloudil do nejvyšších kruhů české šlechty a hrozí, že před blížícím se zemským sněmem prozradí nepovolaným důležité informace. Jiří Adam z Dobronína musí brzy čelit dvorským intrikám a sérii nebezpečných situací. Zdá se, že špeh, jinak zvaný „tichý jazyk“, může být kdokoli z mocných šlechticů...

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

S Oldřichem z Chlumu, panošem Otou a Divišem se ocitneme na Bezdězu a v jeho okolí. Neprostupné lesy a skalní strže, které se táhnou od Housky ke Kokořínu, skrývají mnohá tajemství. Pohanství jako by z této pochmurné krajiny nikdy neodešlo, je-li sem přidělen kněz, pak pouze za trest. Jednoho dne se z lesa nevrátí zeman Smil z Tubože. Zdá se, že jde o banální záležitost, nikdo o tom nechce mluvit. Kdyby neměl povinnosti zemana, na Bezdězu by se to snad ani nedozvěděli. Nepochopitelné události se však začnou vršit.